Rozhovor s kapitánem Alešem Bednářem
Vážení čtenáři,
v této sekci budeme pravidelně nahlížet do zákulisí fotbalového klubu. V prvním článku se nemůžeme věnovat nikomu jinému, než kapitánovi a bijicímu srdci klubu Aleši Bednářovi.
Aleši, jak se jmenujete?
Aleš Bednář.
Vy jste veliký sportovec, to všichni vědí, ale jaké máte záliby mimo sportu?
Mám rád plyny. Hraji si s nimi každý den. A nesmím zapomenout na rybaření, to je moje velká záliba.
Dá se tedy říci, že těmito aktivitami trávíte veškerý svůj čas?
Ano, kolikrát se jim věnuji i místo fotbalu.
Jak jste se dostal k fotbalu, zvláště do klubu jako je Hraničář?
Jako malý jsem snil jen o fotbale a tak jako asi každý malý kluk jsem proběhl nespočet fotbalových plácků a pak jsem působil v Chlumu u Třeboně, Žíči a nakonec tady na Staňkově. Do klubu jsem přišel jako posila. Sháněli obounohého fotbalistu s velkým fyzickým fondem.
Jak probíhal výběr?
Musel jsem splnit náročné testy. No nebylo to jednoduché, obzvlášť když jsem se přihlásil do výběru sám a všichni se soustředili jen na mé výkony.
Koho berete jako největší oporu týmu, kdo Vám od začátku pomohl prosadit se a zabydlet se v týmu?
Jako opora psychická určitě Vojta Matuška a Petr Fleischman. Ty mi dávají určitě nejvíc. Co se týká sportovní stránky, tak Marek Čondl. Byl vždy můj vzor, už když jsem byl maý kluk a mohl jsem se na něj dívat jak válel na hřišti.
Asi myslíte Marka Černocha, hrajícího trenéra?
Ano, jistě (smích)
Co na Markovi nejvíce obdivujete?
Výbušnost, přehled, hráčskou inteligenci, kopací techniku. Zároveň jsem rád, že jsem, i díky jemu, tohoto levelu dosáhl také. Už mi zbývá jen stát se trenérem jako on. Licence teď je pro mne tím motorem, ketrý mne žene vpřed. Až ji budu mít, chtěl bych být trenérem Hraničáře.
Jaké má hraničář cíle tuto sezónu?
Jedině postup.
To je velmi smělý cíl?
Když pak vidíte třeba Pepu Fleischmana, jak na sobě pracuje a jak v každém zápase dokáže rozdat míče a zavěsit z jakékoliv pozice, tak nemohu říci nic jiného. A nejen on. Všichni jsme tak nastartovaní a najetí na positivní vlně, že pro nás nic jiného neexistuje.
Jaké podmínky máte v klubu?
Skvělé a velmi profesionální. Například po každém domácím zápase výborná a vydatná večeře. Kolikrát se nám ani nechce domů a povídáme si o fotbale až do ranních hodin.
Aleši, děkuji za rozhovor a přeji vše dobré do dalších bojů.
(pfl)
.